BRATŘI KARAMAZOVI
Jak by bydlel Čechov? V 1+ kk, kde by to kk byla chodba a 1 koupelna. To mi bylo jasný. Byt pro román od Dostojevského. Tak ten je mnohem komplikovanější. A kk má víc, než by potřeboval. Stanovila jsem si ho na 25 + 8.
Karamazovi jsou pro mě plní postav, které jejich okamžitá rozhodnutí zavazují na celý život, kterým dokola beznaděj vstupuje do srdcí, noří se do svého bahna a zatím jim utíká život, štěstí a radost na zemi.
Prvně jsem se za tyhle věty Dostojevskému smála a přemýšlela nad tím, že porovnám scénáře telenovel a zjistím, v kolika fatálních větách se s Karamazovýma shodují. Ale co, když někoho opravdu každé okamžité rozhodnutí zaváže na celý život? Co, když ho dnem i nocí trápí to lepší v něm? Co, když pro potěšení věsí kočky a pak je slavnostně pochovává?
Když ze scénáře odstraníme děj, dáme pryč motivy postav a jejich myšlenky. Když nám zůstane jenom prostředí a činnosti, které dělají. Dožene je to k podobným myšlenkám? Vytvoří si podobné postoje? Dostanou se do podobných situací?
A tak vznikl můj byt pro Karamazovi. Vybrala jsem činnosti, kterým se zdá se postavy od Dostojevského pečlivě věnují. Podle nich jsem pojmenovala místnosti. 25 pokojů jsem rozdělila hlavním postavám podle toho, kolik měli v textu replik. 8 je společných místností. V pokojích postavy smí dělat jen to, co jejich název říká. Nic jiného. Čas mohou trávit ve svých pokojích, společně ve společných pokojích anebo se chodit navštěvovat. Každá místnost má svou vlastní činnost, kterou musí poctivě následovat.
Životy, které vlastně nikdo nechce žít. Dům, ve kterém vlastně nikdo nechce bydlet. Vzpomněla jsem si na spolubydlení. Po urputném shánění pokoje v centru do pěti tisíc, seženeme průchozí pokoj za šest v Líšni. Dovezeme si do něj postel po strejdovi, matraci od sousedů, koupíme si nový povlečení a obalíme jím polštář, který tu zbyl asi po starých nájemnících. Ve zvelebovacích chvilkách přemýšlíme, že bychom si támhle do leva navrtali poličku, ale to bychom pak, až odsud budeme odcházet, museli zasádrovat díry po vrutech a vymalovat zeď.
To je prostředí, ve kterém moji Karamazovi žijí. Inspiraci jsem našla v ruské facebookové skupině s nabídkou pronájmů. Oblečení chodí ve svém oblečení na doma, které si dovezli z domu. Celý byt totiž funguje na principu podnájmu. Odpoví na inzerát, vyberou si postavu a mohou si pronajmout její pokoje. Musí dodržovat smlouvu o pronájmu a dělat v pokoji jen to, co je dovolené. Když, smlouvu poruší, pokoj se uvolní.
